|
|||||
| |||||
|
|||||
C *. Je to tvá vina, B ty jsi příčina svýho smutnění, C chápej, má milá, ty jsi svítila, B já měl zatmění. Dmi C 1. To se někdy tak stává vítězkám B C zvyklejm na stupních stát, Dmi že se začnou těch, C B co jim netleskaj, bát. Dmi C To se někdy tak stává ješitám, B C co jsou zvyklý jen brát Dmi C B Já z klidu tě krásně rozkmital rád, C rád. F C R. Říkáš, že jsem tě skoupal Gmi a žes byla hloupá B a nemáš chuť žít, F C že ti po srdci čmárám, Gmi že je po mně spára, F C že jen jsem tě houpal Gmi a tep, že ti stoupá, B tím, jak mě chceš mít. F C Však od tím vším pýcha Gmi už chystá se dýchat C B C a znít. *. 2. To, co stalo se, nejde odestát, nejspíš to bude tím, že já sejmul tvůj vzácnej majestát Vím, vím R. |
|