| Ami |  |
| E7 |  |
| G |  |
| D |  |
| F |  |
| C |  |
| D7 |  |
|
|||||
| |||||
|
|
|||||
Ami E7 G D 1. Asi na tom záleží, vím, kdy neuhýbám, Ami E7 F E7 trochu jako závaží hluchá místa jsou, Ami E7 G D na každičkým nádraží slepá kolej bývá, Ami E7 F E7 ani stromy v alejích svým stínem nepohnou. C G Ami D7 G R: A já, blázen, potají sedám za komínem C G F E7 s temnou nocí na dlani tichu naslouchám, C G Ami D7 G a když všichni rozdají to, co se léčí vínem, C G F E7 každé další vítězství splácí mlčením. 2. Na cukrových homolích málo místa zbývá, zablýsknutí prstenů zítřkům nepřidá, zamlžené okolí a sníh, co všechno skrývá, zůstat nebo odejít, sen hodit plamenům. R: Ami E7 G D Ami E7 F E7 Ami E7 G D *: Nataženým budíkům hodně síly schází, Ami E7 F E7 do děravých okapů dráty naráží. C G Ami D7 G R: + a když všichni rozdají to, co se léčí vínem, C G F E7 každé další vítězství splácí mlčením ... |
|