| Ami |  |
| F |  |
| C |  |
| G |  |
| Dmi |  |
| Emi |  |
|
|||||
| |||||
|
|
|||||
Ami 1. Když mlha kvečeru se zvedá a slunce dlouhý stíny F Ami naposledy kreslí, kreslí mezi mech, C G Ami Dmi a vůně hořícího jehličí, to jak na ohýnku čaj si vaříš, Ami Emi Ami do písniček provoní ti dech. 2. Opřeni o stromy a na kamenech sedíme a zpíváme o rose na kolejích a o kouzlu všech tuláckých rán, kdy člověk nemusí nic, jenom prostě bejt a koukat, jak je pěknej svět, a hlavně: není sám. C G Ami R: Písnička pohladí ti otevřený rány, Dmi Emi Ami poslední dobou ňák je toho na nás moc, C G Ami kdekdo sbírá jen jak v polích setbu vrány, Dmi Emi Ami a tady plameny ti dávaj' dobrou noc. 3. A dlaně do potoka ponoříš, pohladíš uhlazenej kámen, nevím, jak vám, mně tohle připomíná křest, a ruku na čelo si položíš a kapky po tváři ti stékaj', jak někdy pěkně umí život vonět, kvést. R: Ami *: Když mlha kvečeru se zvedá a slunce dlouhý stíny F Ami naposledy kreslí, kreslí mezi mech ... |
|