|
|||||
| |||||
|
|||||
Ami E 1. Čas šípků prázdných haluzí a suchých trav Ami E a nebe modré s větrem studeným jak led Ami H Emi a v lukách bloudí zbylí ptáci, křik je zved´ Ami H E to dravci sčítaj´ v polích stíny po stromech 2. My dávno zvedli sme se s ránem, vždycky je kam jít jak v mlze krásně voní opuštěná trať v tunelech skály pláčou možná možná samotou na stezkách v listí kloužeš, mlčíš si, jen ať 3. A mezi stromy holé stráně, tak čisté bez listí meandry potůčků a prostá mravnost řek a vlaky v zablouděných krajinách a zvěř znejistí jen tak se ohlédne, to člověk, ten se lek´ 4. = 1. |
|