|
|||||
| |||||
|
|||||
C 1. Když mám, když u sebe, lásko, F C když tě mám, noc je krátká jak nic, G D G7 čas mámí jak orlů stín něhu k nám C když ruce brání hlazený svět F C oblinky zmatených osmnácti let, G7 C ty jsi tak krásná, že zastavil se dech, má lásko. R: Až k nám sem přilétli ptáci, běhají po srdcích, co kreslil jsem já, jablůňky nezralé a do květů pyl, když polykáš. Najednou zapomínáš, že jsem tu já, v krajině jiné duše žije teď tvá, půvabe zmatených osmnácti let, má lásko 2. A zpívej, lásko, o tom, co přijde, o květech z polibků, co nemizí hned, o bílých srdíčkách, co znamenají kůži, když kvete sad o schůzkách pod mostem, kde ve tmě se scházíš, kde v šatech ruce hledaj, jak být si blíž, tak jenom zazpívej, jak dovedeš být šťastná, má lásko. R: + půvabe zmatených osmnácti let, má lásko |
|