| C |  |
| F |  |
| D7 |  |
 |
|
| G7 |  |
|
|||||
| |||||
|
|
|||||
C 1. Jak v mořích slunce s tmou se ztrácí a pokřik racků šel už spát, F C tak utekla nám láska, jó, to se stává, D7 G7 a najednou tě, holka, nemám rád. C Mám dost už těch tvejch věčnejch nářků a prožárlenejch hloupejch scén, F C tak někdy zase brnkni, jó, to se stává, G7 C prostě táhne mě to z kruhu ven. C R: Já půjdu až tam na místa, kde už to znám, F C pár stromů, ohniště a tunel a trať, a kašlu na celej svět, v něm v tobě zas jsem se splet', F C a postý řeknu sobě: hloupneš, tak plať. 2. Jak nabobtnalý klíčky hrášku byly cíle tvý, a já chtěl víc, já předělat chtěl svět, jó, to se stává, kolik bylo nás, a stále nic. Tak pozdravuj ty svoje šminky, lásko, a do zrcadla zkoušej řvát, jó, utekla nám láska, jó, to se stává, a najednou tě, holka, nemám rád. R: |
|