|
|||||
| |||||
|
|||||
C Gmi 1. Vlastní krví slunce kreslí na skla oken krajinky, Ami G odevšad se na zem snesly utahané vzpomínky, C Gmi otvírám jim do předsíně, zouvají si botičky, Ami G hned se ženou do kuchyně na slaninu s vajíčky. Ami F G C R: Každá má jméno holky, se kterou jsem někdy chodil, Ami F G C každá zná všechna přání, co jsem za ta léta měl, Ami F G C každá ví, kdy jsem pomáhal a kdy jsem zase škodil, Ami F G každá z nich je tou láskou s velkým eL. 2. Než se nají, tak jim stelu ve své noční košili, snad si je moc pouštím k tělu, ale kam by chodily, vykoupané, nakrmené jdou si se mnou povídat, dokud nás čas nezažene jít se řádně nasnídat. R: |
|