| Ami |  |
| E |  |
| G |  |
| Dmi |  |
|
|||||
| |||||
|
|
|||||
Ami 1. Byl jest Vova na honu u Rostova na Donu, E Ami spatřil státi na břehu krasavici zvláštní, na výstrahy nedbaje, žena že jen kletba je, E Ami dal se za ní do běhu, neboť vzplanul vášní. G Ami Krasavice tone v hněvu, kterak Vova třeští, Dmi E Ami rozbíhá se ke Kyjevu, na útěku vřeští, G Ami přeběhli tak přes hranici ke korytu Visly, E E Ami kde v té chvíli krasavici opustily smysly, G Dmi Ami E Ami E la la la ... 2. Čelist vášní převislu, přeplaval s ní přes Vislu, utíkal s ní po břehu a něžně se k ní shýbal, a když byli za Vislou, učinil jí závislou, jelikož ji za běhu dvěstětřikrát líbal. Když pak běžel okolo vrat s policajty v patách, zakopl jest o kolovrat, do louže se natáh', ona z rukou vypadla mu do bílého snížku a on zří, že ukradla mu komsomolskou knížku, la la la ... 3. Maje duši bolavu, přeběhl s ní Moravu, líbali se mnohý dni rozechvělí touhou, krasavice líbezná dnes už, co je Liebe, zná a náš Vova ve Vídni mívá chvíli dlouhou. Sedává pak u Dunaje s tváří sladkých madon, tiše sobě vzpomínaje na ten hon a na Don, krasavice jako vdova truchlí neustále, čeká doma, až ji Vova vodnese kus dále, la la la ... |
|