|
|||||
| |||||
|
|||||
Ami Dmi Ami E Ami E7 1. Nosíme z módy kopretiny, čímž okrádáme stáda Ami Dmi Ami E7 Ami a vůl, kdys'jméno obětiny, je titul kamaráda, Dmi Ami E7 na obou nohách vietnamku a jako komfort hlavu, Ami Dmi Ami E7 Ami na klopě placku jak psí známku - znak příslušnosti k davu. Dmi G I naše generace má svoje prominenty, C Dmi E7 E7 E program je rezignace a facky argumenty, Ami F potlesk je k umlčení a pískot na pochvalu G E a místo přesvědčení jen pití piva - z žalu. 2. Pod zadkem stránku Dikobrazu, vzýváme zlatý tele, sedáme v koutcích u obrazů, čekáme Spasitele, civíme lačně na měďáky, my - Gottwaldovi vnuci, a nadáváme na měšťáky, tvoříce Revoluci. I naše generace má svoje kajícníky a fízly z honorace a skromné úředníky a tvory bez svědomí a plazy bez páteře a život v bezvědomí a lásku - k nedůvěře. 3. Už nejsme, nejsme to, co kdysi, už známe ohnout záda, umíme dělat komromisy a zradit kamaráda a, vděčni dnešní realitě, líbáme cizí ruce a jednou zajdem na úbytě z tý smutný revoluce. I v naší generaci už máme pamětníky a vlastní emigraci a vlastní mučedníky. Ami E7 Ami Rec: A s hubou rozmlácenou dnes zůstali jsme němí, E7 Ami Ami6 ne, nejsme na kolenou - ryjeme držkou v zemi! |
|