|
|||||
| |||||
|
|||||
Ami C Rec: Osmého listopadu šestnáctset dvacet u letohrádku Hvězda na Bílé Hoře zůstal z vojsk Království českého poslední praporec - moravský praporec Šlikův. U zdi letohrádku padl do posledního muže. Píseň nazvaná Poslední Moravan. Ami C Ami C Ami C Ami C Ami 1. Pod bílou zdí má bláto barvu perleťovou C G Ami C Ami a zvony odletěly za větrem do Říma, C Ami C Ami C Ami C Ami obzor se rdí, můj táto, hanbou šarlatovou, C G Ami už jsme tu osaměli, z kříže se nesnímá. 2. Prapory mdlé už pálí ruce vlajkonošů, jen oči pod přilbicí snad ještě doufají, a mlhy zlé se valí do děr od hrabošů i do ran na orlici, kterou už poutají. G Ami R: Rudý kohout na obzoru roztahuje spáry, G Ami hřeben větru rozčesává pera plamenná, G Ami věřili jsme na pokoru u popravčí káry, G Ami E7 Ami C zlatá doba nenastává, bude kamenná. 3. Je prý to ctí až na dno, zůstat pod prapory, mít duši nestydatou a mozek bez ceny, být králem lstí a snadno vzít si bez pokory na svatbu se Zubatou železné prsteny. 4. Není to med, zas píti číši vrchovatou a věřit na proroky v chorálu polnice, sto černých let nám svítí hvězdou jedovatou na erbu pro otroky - pro naše dědice. Ami E Ami C Ami E Ami C Ami C Ami C Ami R: + bude kamenná, bude kamenná ... |
|