|
|||||
| |||||
|
|||||
C Ami F G7 1. Jsem v krinolíně lariatu oblečen, C Ami F G7 mou košilí je tichá savana C Ami F G7 a v sedle sním svůj kostkovaný táhlý sen, C G7 C sen omšelého Dona Juana. E7 Ami Tisíce krásek voní šalvějí, E7 C G7 mou lásku sosny stínem oplácí, C Ami F G7 jen na koni se se mnou projet nechtějí, C G7 C D7 G dál ve větru sem-tam se kymácí. C G R: Měsíc mě označkoval cejchovadlem lesů, D7 G sombrero z kaktusu si vyzývavě nesu, C Cmi G E7 je moje láhev dávno dopita Ami D7 G G7 a v dáli tepou kopyta. 2. Že pistole už Oklamohou nezazní, to nemrzí mě, bude aspoň klid, a že se ráno jako jindy rozední, je lepší, nežli zlato objevit. Hacienda v dáli není má a nepatří mi stáda kolem ní, a jestli mě tu vůbec něco dojímá, tak na dně kapsy tabák poslední. R: 3. I Llano Estacado zná můj zpěv, u Tennessee jsem řval do hřmění stád, jsem zkřivený a hořký jako babí hněv, ač mrtev, přesto žiju napořád. V nábojích prach mám z dálných cest, já brodil řeky, projel údolí, žíznil jsem v poušti, viděl tisíc měst, mám koně, laso, hlad a pistoli. R: |
|