|
|||||
| |||||
|
|||||
C F C 1. Já neumím psát velkou poezii, Ami Emi F C daktylský hexametr není můj svět, Ami G mám jeden starý svetr, v kterém žiji C Dmi G7 už moc let. 2. Pan Havlíček, než umřel na souchotě, učil mne velkou českou abecedu, a tak se poflakuju po životě, jak dovedu. C Dmi G7 R: Světem se poflakuju, tužkou ho obkresluju, C Dmi G7 boty si nepucuju a hřeben nemiluju, C Dmi G7 sám sebe povoluju, sám sebe zakazuju, C Dmi G7 ničeho nelituju, -ju, -ju, -ju ... 3. Jsem voják, který nemá ani frčku, vojín, co běží vždycky v první řadě, chrání mě jenom úzký kmínek smrčku v kanonádě. 4. S četaři absolventy hraju pokra, ale když přijde na lámání chleba, je jejich obuv suchá, moje mokrá, jak je třeba. R: Světem se poflakuju, tužkou ho obkresluju, boty si nepucuju a hřeben nemiluju, sám sebe zakazuju, povoluju, nelituju, -ju, -ju, -ju ... |
|