|
|||||
| |||||
|
|||||
C B C G C 1. Vojín Piskoř Miloš měl čtyřicet kilo, Dmi C Dmi C G C propadlej hrudní koš, na břicho nezbylo, F C D C von však na to nedbal a s pýchou pravou F C G C často se holedbal se svou postavou. F C Dmi F Prej když si, vážení, z hlavy sundá čepici, D# F D# F tak že klidně proleze hlavní skrze houfnici. D# G C G C R: Kanón, rajón, lampas, bum. 2. Tenkrát v opilosti četař ho poňoukal, aby ty svý kosti do těla nasoukal, že má fůru keců, na něj se vobořil, zpitej Piškoř z hecu do laufu se vnořil, leč hlava se v hlavni mu nějak divně zaklesla, pak už ani kroucením vyprostit ven nešla. R: 3. Blížil se čas střelby, s ním se blížil malér, dávno už neměl by v hlavni bejt ten frajer, tak jsme mu polili hlavu trochu volejem na čištění po střelbách - snad k výsledku dospějem. To je, vážení, situace k zasmání, jenže to tu taky trochu basou zavání. R: 4. Střelby jsme prošvihli díky přítomnosti vojína Piskoře v nábojový komoře, tím pádem jsme všichni bez vycházek byli, tož jsme Piskořovi na těle ublížili, neměl cpát hlavu tam, co je místa málo, pane prokurátore, dyk se tak moc nestalo. F *: Teda až na tu zlomenou nohu, na těch pár vyraženejch zubů, a na to voko už vidí, Gmi B D# výše trestu se mi zdá přiměřená, F C F ale tak pro vosm lidí. |
|