| C |  |
| F |  |
| G |  |
| B |  |
| Dmi |  |
| Emi |  |
 |
|
| Ami |  |
| Fmi |  |
|
|||||
| |||||
|
|
|||||
C F C 1. Vzduch voněl senem, létem a sexem, G F C před svatým Jenem v kapličce smek' jsem, F C vzpomněl na Vénu z Prostřední Lhoty, B F G C co kvůli senu měl jen trampoty, Dmi Emi Ami F koníčkem Venci bývaly děvy, Fmi C Dmi G vdané, i s věnci, Marušky, Evy, Dmi Emi Ami F dobýval těla jim tajným klíčem, Fmi C Dmi G každá ho chtěla, zmámená chtíčem. C F Emi Ami F C G R: Jinak voní seno koním, jinak zamilovaným, C F Emi Ami F C F G fouká z polí, láska bolí, nevěř snům slibovaným. 2. Padala rosa, když Véna s Radkou přes pole prosa kráčeli zkratkou, znal Véna postup milostné lekce, dívenky podstup překonal lehce, jak ti dva jdouce, kam nohy je nesly, do sena v louce v objetí klesli, už ruka vjíždí pod riflí slupku a pohyb hýždí natřásá kupku. R: 3. Frontální systém postoupil zníží, po nebi čistém mračna se blíží, Jeřábek děda viděl to oknem, dostal strach, běda, že seno mu zmokne, vyrazil chvatně, chtěl seno mít v suchu, viděl už špatně a měl vadu sluchu, kabát do deště popad' ze židle, a v kůlně eště trakač a vidle. R: 4. Co se dál dělo, jaký byl vývoj: na těle tělo v seně jak příboj, a před tou kupkou bylo zřít dědu, s vidlema v rukou z toho nedělal vědu, i v dobrém bydle neztratil fortel, mihly se vidle a stvrdily ortel, pak řev Vény chlapce bolestí, zmatkem, když vidle hladce mu projely zadkem. R: C F C *: Zpíval jsem schválně na Vény počest, G F C jak originálně připravil o čest, Dmi Emi Ami F nebývá zvykem o noci prvé, Fmi C Dmi G C by chlap ztratil s křikem půl litru krve. |
|