|
|||||
| |||||
|
|||||
Ami G Ami 1. V novinách řádky jsou černobílé, Dmi Ami G Ami slunce a mráz, peklo a ráj, Ami G Ami Jablko sváru je někdy shnilé, Dmi Ami C G když smutno je v nás, ty vesele hraj. C G Drobný déšť zpráv se na mne snáší F G C a mozek všechny jako houba nasává. C G Vhlkost a světlo nepřináší, F G a často po ní jenom plíseň zůstává, Ami mám strach. 2. Smuteční stíny jsou někteří z nás, bludiček svět nad bažinou, nemocné klíny, sečtělý čas nepromíjí amor s gilotinou. Že jednou mladí při hledání, i takoví, co svoje vědí o lásce, budou smět prožít milování, jen s potvrzením na ztravotní průkazce, mám strach. 3. Raněné zvíře, co v krvi má jed, to je ten svět, co měníme v poušť, ve slepé víře mu sajeme z žil, ubývá sil, no tak jen houšť. Když řeka do propasti míří, zdánlivě klidný proud posádku uspává, nevěří lodní inženýři radám, že držet kurz je vlastní poprava, já mám strach. |
|