|
|||||
| |||||
|
|||||
Ami E E7 1. S partou kluků v koutě na perónu Ami E G E7 tejrali jsme jednou struny kytar lacinejch, Ami E E7 vo pár kroků dál se na nás díval Ami E G Ami starej pán, už vod pohledu trošku podivnej. 2. Hned se vecpal s náma do vagónu, když zahoukal k vodjezdu ten ocelovej krám, na kytaru na mým klíně koukal a za chvíli ptal se, jestli mu ji neprodám. C Dmi R: Nezdálo se, že je ňákej švorcák, C Dmi E co by neměl prachy, který dal by za novou, C Dmi E měl podivnej hlas a divný voči, Ami E G Ami říkal, že měl kdysi dávno taky takovou. 3. "To vomlácený dřevo není k mání, patří mojí máti a je starší nežli já, je to dárek od někoho z mládí, a ten jistě nikomu a nikdy neprodá." R: 4. Když jsem večer v neděli svý mámě řek', že ňákej cizí chlap se hrozně zajímá o věc, která cenu má jen pro ni, divil jsem se, co ji na tom tolik dojímá ... |
|