| Ami |  |
| C |  |
| F |  |
| G |  |
|
|||||
| |||||
|
|
|||||
Ami C 1. Zhasínáš a přesto vidíš tu tvář, co nevyčítá, Ami C z očí smích už dávno zmizel, v nich pláč ráno přivítá. F Ami Slova hojiný sháníš, F Ami máš jediný přání F C G pár hodin - jen překontat ty chvíle zrádný, F C G kdy víc musíš vypadat, než zrovna seš. Odjíždíš a v hlavě zbyte místo prázdný, C G však nikdo se tě neptá, jestli odjet chceš. Ami C R: Mávej, mávej, co jiného zbývá? Ami G Za 2 roky z tebe bude chlap - tak se to říká. Ami C Mávej, mávej, druhejm se to zpívá, G Ami ty však vidíš oči, který pláč neukrývaj. 2. Dobře víš, jak brzdy příjde ta chvíle, co ses jí bál, za tím tichem zní je dech tvé dívky, co mlčí dál. Jak je protivný zpěv ptáků, nebe skrylo tvář zdí, mraků. Je ráno a okolní svět jej už vítá, i k nádraží je stejná cesta jako dřív, je ráno a každá z věcí léty vžitá ti připadá jako velký div. 3. Útržky vět, myšlenky, jak dávno se ti vše zdá. Svět nacpaný do sklenky, každej den stejnou barvu má. Nejsi jediný, kdo sčítá kolik ještě dnů přivítá v těch místech, kam adresa je nějak zvláštní, písmena dvě, k tomu číslic pár. Touha domů jít se tady stane téměž vášní a dopis je víc, nežli vzácnej dar. |
|