| Ami |  |
| E7 |  |
| C |  |
| G |  |
| F |  |
| H7 |  |
 |
|
| Dmi |  |
| G7 |  |
| Dmi7 |  |
| A |  |
|
|||||
| |||||
|
|
|||||
Ami E7 1. Při jednom ze svých vesmírných letů, Ami jelikož po nocích cestuji rád, C G za zády nechal jsem naši planetu F E7 a přistál v souhvězdí Žab. Ami E7 Čekal jsem hojnost a úrodné roky, Ami přátelský vzduch a vodu z křišťálu, G C malebnou krajinu s horskými oky, H7 E7 jejichž odlesky se tříští o skálu. Ami Dmi R: Lítal jsem nad krajinou až do mraků, G7 C honil se s motýli mezi květy, Ami F zpíval jsem písně hvězdných tuláků, Dmi7 E7 objevoval vzdálené světy. 2. Stopadesát let jsem prožil v jejich světě za jediný moment svého snu, stopadesát roku byl jsem žábou na planetě s odříznutou cestou ke kosmu. A strašná gravitace mne ku prameni táhla, na němž kdo sedí, už nemůže se hnout, na koho kdy ta rozkošnice sáhla, nemůže už nikdy nebem plout. R: Nepozná úlety až do mraků, večírky s motýli mezi květy, nerozumí písním tuláků, neupřímně zní jeho věty. 3. A jenom budík mi zvoněním naději dává, že rozum zas nalezne svůj klid, jsem přece člověk, copak jsem žába, vždyť já se přece mohu probudit a zpívat všem, kteří jste tu a kdo z vás po nocích cestuje rád, až poletíte vstříc novému světu, pozor na souhvězdí Žab. R: Lítejte nad krajinou až do mraků, hoňte se s motýli mezi květy, zpívejte písně hvězdných tuláků, objevujte vzdálené světy. A E7 4: Souhvězdí Žab se pozná velmi lehce, Ami tamní obyvatelé jsou zelení, G7 C zelené mozky v zelené lebce H7 E7 A a od huby jim šlehají plameny. |
|