|
|||||
| |||||
|
|||||
C C7 1. Ještě lesy voní lesní vůní, Dmi G řeky mají stále stejný směr, F C hlavu občas umej v horský tůni, C7 Dmi G polož do trávy rezavej kvér, F C abys věděl, že jsi pořád svůj, Dmi G C že máš rád svý starý kamarády, C7 stálost prověřují naše pády, Dmi G C ještě nejsme v nebi, ale tady v údolí. C Ami R: Signál kouřovej, bílý znamení, Dmi G C že se neumírá, že se neumírá, Ami signál kouřovej, bílý znamení, Dmi G C že se neumírá, že se neumírá. 2. Ještě kůra na stromech je hnědá, ticho najdeš už jen v hlubinách, ještě káně do hnízda si sedá, dravci ukaž záda, a ne strach, abys věděl, že jsi pořád svůj, na duši ti vypalujou znaky, kámoši, co plaší už jen ptáky, kolíbají se jako bludný vraky do údolí. R: 3. Ještě jehličí do zadku píchá, poldové si na tě vyskočí, ozvaly se ledviny a mícha, ještě dým tě kouše do očí, abys věděl, že jsi pořád svůj, že tě mají holky občas rády, poznáš lumpy, kteří mají spády na tvý starý zimní kamarády z údolí. R: |
|