|
|||||
| |||||
|
|||||
Ami D7 G 1. Jak léta jdou, radši se nevohlížej, Ami G#dim Ami cos' komu dal a co teď z toho máš, Adim G Emi ze záplat plášť, nohy, co neuhlídáš, Ami D7 D7 G zas někam jdou, sám nevíš, kam. 2. Zem nad hlavou a nebe pod nohama, jak pavouk síť své cesty proplítáš, jdeš rovinou, myšlenky za horama, a pak jsi tam a dál se dáš. 3. Déšť v korunách se s listím rozpovídal, pochopit svět, jó, co bys za to dal, hledáš ten klíč, co vše by otevíral, klíč ke štěstí, svůj malý grál. 4. Až pochopíš a necháš účtování, cos' komu dal a co teď z toho máš, vezmeš svůj plášť a dáš se rosou ranní dál jednou z cest, vždyť už to znáš. |
|