|
|||||
| |||||
|
|||||
C G F C 1. Můj kůň je vlastně kobyla, co na hřbetě mě nosila, G když jsem byl ještě malý dítě hravý, C G F C teď ke stáří je praštěná, a když chci skočit do sedla, G C kope, kouše, prostě nemá mravy. G C R1: Když řeknu "čehý", jde klidně "hot", D7 G když jí dám vostruhy, zastaví krok, C G F C všechno dělá navopak, teď dostala chuť na koňak G C a na pravej námořnickej grog. 2. Cik-cak chodí vod mládí, sem-tam kousne do trávy, jen vočíčkama přivožrale mžourá, rum už z dálky zavětří, a já tuším neštěstí, že se dneska večer zase zbourá. R1: 3. Má kobyla je praštěná, kus světa se mnou sjezdila a v každým městě po hospodě pátrá, jak jí mám být příkladem, když mě vidí den co den, že mi měkne mozek, tvrdnou játra. G C R2: Řeknu "čehý", jde klidně "hot", D7 G dám jí vostruhy, zastaví krok, C G F C všechno dělá navopak, teď dostala chuť na koňak G C a na pravej námořnickej grog. 3. Až nás Pánbůh zavolá, tak moje stará kobyla mě u nebeský brány jistě shodí, svůj vratkej krok zamíří tam k nebeskýmu šenkýři a vodtamtud nás nikdo nevyhodí. C G C R1: + [: a na pravej námořnickej grog ... :] |
|