|
|||||
| |||||
|
|||||
Ami G 1. Ten den byl beznadějně černej Ami G jak darebáků svědomí, E E7 jak smutku nával nepřebernej, E E7 E7 Ami kterej se náhle prolomí. 2. Pomalu stoupali jsme strání až k jedný z nevelikejch skal, na který nechal sny a plány jeden z těch kluků, co jsem znal. C G *: Stačilo málo chybnejch kroků, C E7 vtom znenadání volnej pád, Ami G je to už pěkná řádka roků, E E7 Ami v noci si lesem cestu zmát'. C G Pak ležel s kostrou zlámanou a strašně moc chtěl žít, Ami E7 však usíná a přestanou myšlenky hlavou jít, C G z nás každej potom nad ním stál, chlad rána na nás dejch', Ami E7 vítr si s listím pohrával ve větvích březovejch. 3. Teď všichni, co tu se mnou stojí, jsme mlčky "ahoj" přišli říct na místa, co nás dávno pojí, že tenkrát bylo nás tu víc. |
|